Vodácký tábor na Vltavě - 1. až 5.8.2007
| Účastnící akce: | Jiřík |
| Davča | |
| Honzík | |
| Krista | |
| Klárka | |
| Šárka | |
| Teta Renáta | |
| Teta Katka | |
| Instruktoři: | Petr |
| Zuzka |
Ani jsme se nenadáli, a byli jsme na místě, na vlakovém nádraží v Českých Budějovicích. Měli jsme štěstí, vlak neměl zpoždění, takže jsme zde byli před dvanáctou. Před budovou nádraží na nás již čekal náš vodácký průvodce Petr a průvodkyně a řidička v jedné osobě, Zuzka. Proběhlo rychlé seznámení, všichni jsme se naskládali do Tranzitu vodáckého spolku Campanulla a vydali se vstříc novým zážitkům.
Cestou jsme navštívili známé Čertovy skály, kde jsme si udělali menší výšlap a z vrcholu skály pozorovali řeku Vltavu. Po sestupu nám ještě Petr ukázal nejtěžší vodácký úsek v České republice, který je určen pouze pro profesionály, a který je přístupný pouze při mezinárodních soutěžních kláních ve vodáckém sportu.
Po příjezdu do Vyššího Brodu jsme nám Petr se Zuzkou udělali ještě krátké přeškolení, co a jak dělat, jak se chovat a také co nedělat.
Všichni už jsme sice věděli, jak se říká, do čeho jdeme, protože jsme se na tuto akci pečlivě připravovali předem a měli jsme my i děti zvládnuté teoretické základy vodáckého sportu. Nafoukli jsme rafty, oblékli se do plavek, kraťasů, triček, obuli boty do vody, nasadili záchranné vesty, popadli pádla a vydali se směrem k řece. Tady proběhly ještě poslední instrukce a ani jsme se nenadáli a byli jsme na Vltavě. Měli jsme jeden raft pro 6 dospělých, čili na něm obvykle byli dva dospělí a pět dětí, a jednu nafukovací dvojku, kde se vždy plavil jeden dospělý s jedním dítětem. Cesta nám ubíhala rychle a počasí přálo. Udělali jsme si v přestávku na občerstvení a okolo čtvrté jsme dopluli na místo našeho tábořiště, kempu před Rožmberkem. Zvládli jsme splout 14km Vltavy. Děti byly nadšené. Začalo stavění stanu a následně příprava teplé večeře. Poté ještě hygiena a spánek. Noc byla poměrně chladná, ale měli jsme dobré spacáky, takže nám bylo teplo. Ráno jsme byli všichni pilní jako mravenečci a dali se ranní hygieny, přípravy snídaně, posnídali jsme, sbalili stan a přichystali se na vyplutí. Všichni jsme se po předchozím dni na vodu moc těšili. Hlavně děti. A tak jsme vypluli. Cesta nám opět utíkala velmi rychle. Sluníčko nám svítilo, zpívali jsme písničky, prohlíželi si krajinu, pádlovali, a zdravili ostatní vodáky vodáckým pozdravem Ahoj. Odpoledne se nám trochu zatáhlo a dokonce spadlo i pár kapek, ale my jsme byli vybaveni i pro špatné počasí, takže nám to vůbec nevadilo. Kolem čtvrté hodiny jsme opět byli na místě v kempu. Byl to na Vltavské poměry poměrně malý kemp, ale o to příjemnější. Rychle jsme postavili stan, protože počasí nám příliš nepřálo. Poté jsme se vydali posilnit do místní restaurace. Po večerní hygieně a hrách ve stanu následoval spánek. Další den už počasí přálo a my měli původně v plánu, že nás Petr naučí základy horolezení po místních skalách. Skály byly ale po nočním dešti hodně mokré a kluzké, takže jsme zvolili náhradní plán. Dopoledne jsme podnikli výšlap na prohlídku hradu Rožmberk. Tady děti asi nejvíce zaujala pověst o známé Bílé paní Perchtě z Rožmberka, která dodnes chodí po hradních chodbách a straší. Navštívili jsme také mučírnu hradu,tedy jen s odvážnými a staršími dětmi. Exkurze to byla vskutku zajímavá. Poté jsme došli zpět do kempu a vyrazili, už tedy ne pěšky, ale autem, na rozhlednu Kleť. Vrchol Kleť se svými více než 1000m nad mořem je nejvyšším vrcholem v okolí a za jasného počasí, je zde nádherný výhled. K vrcholu na němž se nachází nejstarší dochovaná rozhledna u nás vede od roku 1961 lanovka, která je dlouhá zhruba 1,5km. I my jsme využili jejich služeb. Pro děti, a nejen pro ně, to byl skvělý zážitek. Po příjezdu lanovkou na vrchol jsme vyšlapali na rozhlednu, kde nás čekal nádherný výhled na všechny světové strany i s popisem panoramat, které se nám odkryly. Využili jsme služeb restaurace umístěné přímo v prostorách rozhledny a občerstvili se zde. Cestu nazpátek z vrcholu jsme už absolvovali jak se říká po svých. Procházka kamenitým terénem Blanenského lesa byla příjemná a my si ji zpestřovali sběrem malin, kterých zde rostlo opravdu mnoho.A protože jsme byli všichni ještě svěží a čilí a byly sotva dvě hodiny, udělali jsme ještě zastávku v Českém Krumlově, kde jsme prošli městem, podívali se na splavy, které nás další den čekají a hlavně jsme navštívili zámek Český Krumlov. Vybrali jsme si kratší prohlídkovou trasu, která nebyla tak časově náročná jako ostatní. Český Krumlov je opravdu kouzelným místem, na tom jsme se shodli všichni, děti i my, dospělí. Cestou do kempu jsme se ještě zastavili do restaurace na výbornou večeři a k večeru dorazili do kempu. Jiřík s Davčou, Honzíkem a Kristou si ještě zahráli fotbal a ostatní se šli projít kolem řeky. Večer opět hygiena a spánek.Všichni jsme spali, jak se říká, jako když nás do vody hodí, dnešní den byl totiž náročný a plný nezapomenutelných zážitků.Ráno balení stanu a vyplutí. Cesta nám opět ubíhala příjemně a rychle. Našim dnešním cílem bylo doplutí do známého kempu Zlatá Koruna, tedy cca 16km řeky. Dnešní den jsme měli v plánu celý strávit na vodě. Všem se nám opravdu Vltava líbila, příroda byla nádherná, počasí příjemné a plavbu jsme si užívali. V tomto úseku Vltavy je poměrně hodně splavů, a ty se především dětem, velmi líbily. Je to úsek velmi zajímavý, především proto, že řeka protéká právě centrem Českého Krumlova, a tak jsme měli možnost proplout místy, které jsme den předtím navštívili suchou nohou. Samozřejmě nechyběly přestávky na odpočinek a občerstvení. V pozdním odpoledni jsme dorazili do kempu Zlatá Koruna, kde jsme rozbalili stan. Jelikož to měl být poslední večer strávený u Vltavy, měli jsme v plánu udělat večerní táborák, takže začala akce sběru dřeva. Ačkoliv se to nezdá, tak nalézt v oblasti obrovského kempu dřevo na oheň je poměrně složitá záležitost. Lesy v okolí jsou klasicky vysbírané do nejmenšího klacíku, takže jsme všichni chodili po lesích a doslova hledali větve a dřevo. Akce byla nakonec úspěšná, takže večer po setmění jsme se mohli pustit do opékání párků. U ohně jsme povídali, zazpívali nějakou písničku a bylo nám skvěle. A pak už rychle umýt a hurá do spacáků. Ráno proběhla vydatná snídaně, balení a vyplutí. Poslední den a také poslední sjízdný úsek Vltavy. Před tím ale, jelikož byla neděle, jsme se s dětmi vydali do proslulého kláštera Zlatá Koruna, na nedělní mši. Klášter zde je opravdu překrásný, zdobný a je to bezesporu místní chlouba. Klášter je vystavěn v gotickém slohu. Mše zde byla netradiční a příjemná. Dokonale nás naladila na celý den. Po příchodu ze mše už nás čekaly opět naše lodě. Nalodili jsme se a vypluli. Cesta byla poklidná a my jsme si zpívali a povídali, takže jsme se ani nenadáli a 20km Vltavy jsme zdolali raz dva. Cestou jsme ještě zastavili na vyhlášeném vodáckém místě zvaném Plackárna, kde jsme se občerstvili.Cílem naší plavby byl Boršov. Tady už nás čekal Tranzit se Zuzkou. Vyfoukli jsme lodě, sbalili pádla, vesty a oblečení a šli se rozloučit s Vltavou. Udělali jsme několik fotek. A pak už hurá do auta a do restaurace do Českých Budějovic na jídlo. Všichni jsme se na něj už těšili a v restauraci se také dobře najedli. A pak už nás čekala cesta domů, naplánovaná zhruba na 6hodin jízdy. Byli jsme všichni, hlavně děti, unavení, a není se čemu divit, protože všichni byli moc šikovní a hlavně nikdo nezlobil, protože na zlobení vlastně ani nebyl čas. Takže děti spali nebo si povídali o zážitcích, které v posledních dnech prožili. Zahráli jsme nějaké slovní hry a ve večerních tedy skoro již v nočních hodinách dorazili domů, kde na děti už čekal strejda, který všechny přivítal. No a pak se všichni ještě s přemáhání vykoupali a po pěti dnech strávených ve stanu a spacáku s vděčností ulehli do svých měkkých a teplých postelí.
Myslím, že všichni, jak kluci, tak holky, mají pro vodácký sport vlohy a vodáctví je zaujalo. Shodli jsme se, že bychom rádi příští prázdniny opět spluli nějakou naši českou řeku a poznali její přírodu, okolí a atmosféru.
Vydáno: 30.10.2007 16:13:42; Zobrazovat do: neurčeno; Počet zobrazení: 931x
Na úvodní stránku
Dětský domov blahoslavené Marie Antoníny Kratochvílové, Řepiště
Telefon: 558 671 990
info@ddrepiste.cz